MALÉ SOLÁRNÍ SYSTÉMY PRO CHATY A CHALUPY - ELEKTŘINA ZADARMO

 
 POSTAVTE SI VLASTNÍ SOLÁRNÍ ELEKTRÁRNU
 
  Jistě jste nikdy nepochybovali o tom, že největším naším dodavatelem energie je slunce. Je ale také zřejmé, že je rozdíl když si postavíte sluneční elektrárnu na jihu Moravy a nebo ve Špindlerově mlýně.
 
 
 Obr.1
 
Na tomto obrázku je vidět rozložení slunečního svitu v České republice.
 
Při jasné a bezmračné obloze dopadá největší část slunečního záření na Zemi, aniž by změnilo směr. Toto záření se nazývá přímé. Rozptylem přímého záření v mracích a na částečkách v atmosféře vzniká záření difúzní, které na Zemi přichází ze všech směrů. Součet intenzity přímého a intenzity difuzního slunečního záření na horizontálním zemském povrchu se nazývá globální sluneční záření.
 
Obr.1a
 
Kolik energie dodá slunce na čtvereční metr vidíme na dalším obr. 2, kde jsou zachyceny hodnoty globálního slunečního záření. I při laickém pohledu je zřejmé, že je to obrovský objem energie který se nám nabízí k využití. Na jižní Moravě je to zhruba 1200 kWh/m2 ročně!
 
Bohužel většina chatařů bez elektrické přípojky k veřejné síti je stále přesvědčena, že k využití této energie je třeba mít k dispozici obrovské finanční prostředky a nemalé odborné znalosti. Proto stále tráví víkendy na chatách a chalupách při svíčce. Je to sice romantické, ale ne vždy příjemné. Ukážeme vám, že k účelnému využití tohoto obrovského objemu energie postačí pár korun a trochu odvahy.
 
Obr.2
 Obr.3
 
Nutno  ale hned na úvod dodat, že energie dopadá na zem značně nerovnoměrně, jednak v závislosti na počasí (obr.4) a jednak v závislosti na denním a ročním (obr.3)  období.
 
Pro účely fotovoltaiky je třeba se soustředit na dva hlavní pohyby: rotaci Země a obíhání zeměkoule kolem Slunce.  Díky zemské rotaci se střídá den a noc. Během jednoho dne Slunce "obkrouží" pozemského pozorovatele o 360 stupňů - tedy o celý kruh. Kružnici, kterou Slunce na obloze zdánlivě opisuje, nevidíme v našich zeměpisných šířkách nikdy celou. U nás vidíme z této kružnice vždy jen část - v létě větší a v zimě menší díl (obr.3).

Dalším významným pohybem, se kterým je nutné ve fotovoltaice počítat, je obíhání Země kolem Slunce.  Maximální výška nad obzorem, na kterou se Slunce dostane v době zimního slunovratu, t.j. v době nejdelších nocí, je pouhých sedmnáct stupňů. V létě (na severní polokouli), v období kolem letního slunovratu, se Slunce pohybuje nad obratníkem raka, třiadvacet stupňů na sever od rovníku. V našich zeměpisných šířkách vystoupá v létě až na šedesát tři stupně nad obzor.

V průběhu roku se tedy výška Slunce pohybuje přibližně v rozmezí čtyřiceti sedmi stupňů. U nás, na padesátém stupni severní šířky, se zimní Slunce dostane v poledne pouze 17 stupňů nad obzor, v létě vystoupá až na 63 stupňů.

V ČR dopadá v období mimo topnou sezónu až 75% ročního množství solární energie, na zbytek roku, tedy asi na 7 měsíců, připadá pak jen 25% energie. Hrubou představu rozložení sluneční energie v průběhu roku ukazuje obrázek 5.
 
Obr.4
 

Obr.5
 
Základním problémem při využití slunečního záření solární elektrárnou je tedy umístění panelů - jejich orientace a sklon. Tyto parametry mají totiž přímý vliv na účinnost elektrárny. Ideální orientací je co nejpřesnější jih, ideálním sklonem panelů je 30° až 35°. Ale i při odchylkách v orientaci v řádech desítek stupňů jsou ztráty na výkonu přijatelné. Například při jihovýchodní orientaci přijdeme pouze o 5% ročního výnosu.
Obr.6
 
Při úvahách o umístění solárních panelů bychom měli také brát v úvahu skutečnost, že maximální výkon dosáhneme jen v případě, kdy sluneční paprsky přicházejí na solátní panel kolmo k jeho rovině. Zajistíme-li, aby se fotovoltaický panel natáčel za Sluncem, můžeme využít sluneční záření v průběhu celého dne na sto procent. Panel bude vyrábět maximální množství energie od východu až do západu Slunce.
 
Fotovoltaický panel tedy může teoreticky vyrobit více než o padesát procent větší množství energie než panel nainstalovaný napevno. Tato úvaha ale platí pouze pro dny jarní a podzimní rovnodennosti, v průběhu roku se podmínky mění. Za celý rok je zisk o něco málo nižší - natáčený panel dovede vyrobit jen asi 1,57× více energie než pevně nainstalovaný panel. 
 
O jaké množství energie můžeme otáčením panelu za sluncem zvýšit energetický zisk vidíme na obr.7.

 
  Obr.7
 
 
Další vlivy se ale modelují špatně a dají se odhadnout pouze z dlouhodobých statistik. Zatažená obloha způsobuje, že se natáčený i pevný panel chovají téměř stejně, rozdíly mezi oběma systémy se stírají. Podle statistik tak v delším časovém horizontu dokáže vyrobit panel natáčený ve dvou osách ve středoevropských podmínkách jen asi o jedenáct procent více energie, než panel pevně nastavený. Lepších výsledků lze dosáhnout pouze v jižněji položených lokalitách, tedy na Moravě, kde bývá vyšší počet slunečních dní a kde nad difuzní složkou výrazně převládá přímá složka slunečního záření.  
 
 

Součásti fotovoltaické

ostrovní elektrárny

Asi nejsnadnější a na realizaci nejméně nákladným druhem obnovitelné energie je solární energie, jejíž použití není příliš složité a lze s ní snadno experimentovat i v malém (v porovnání s větrnými či vodními elektrárnami). Pro první pokusy totiž stačí zakoupit jeden solární panel s několika doplňkovými komponentami a postavit jej na dostatečně přímým sluncem osvětlené místo. A výroba elektřiny může začít. Také je jistě pro uživatele lákavá myšlenka, že po první investici již systém několik let prakticky nic nepotřebuje a vyrábí elektřinu zdarma.
 
Pro základní odzkoušení stačí mít pouze kousek dobře sluncem osvětlené plochy (nejlépe lehce nakloněné k jihu), koupit si několik komponent a pak mít alespoň základní elektrotechnické znalosti, i když ani to není nezbytně nutné. K realizaci základního systému pro generování solární elektřiny potřebujeme:

5.Ochranné prvky
6.Pro zimní období eventuálně lektrocentrálu
 

Pro naše experimenty použijeme t.zv. systémy s akumulací elektrické energie které se používají tam, kde potřeba elektřiny nastává i v době bez slunečního záření. Takové systémy mají ve své sestavě speciální akumulátorové baterie (bod 4), konstruované pro pomalé nabíjení i vybíjení, které budou jímat nadbytečnou energii při dostatečném oslunění a naopak energii dodávat v případě zvýšeného odběru, zatažené oblohy nebo noci. Automobilové akumulátory se zde příliš nehodí protože při použití v ostrovním systému vykazují nevyhovující životnost.

Optimální nabíjení a vybíjení akumulátorů je zajištěno regulátorem dobíjení kterým může být buďto klasický regulátor, nebo t.zv. MPPT měnič  (bod 2).  K ostrovnímu systému lze pak připojit spotřebiče buďto  napájené stejnosměrným proudem (napětí systému bývá zpravidla 12 nebo 24 V), nebo po doplnění sestavy měničem napětí 12V/230V nebo 24V/230V (bod 3) běžné síťové spotřebiče 230 V/50 Hz.

A hned na úvod jedno důležité upozornění: snažte se, aby ve vašem fotovoltaickém systému byly použity měniče, regulátory, případně další příslušenství stejného výrobce. Není to sice pravidlem, ale je možné, že pokud je regulátor nabíjení od jiného výrobce než je použitý měnič napětí, pak spolu nemusí komunikovat tak kvalitně a spolehlivě jako když jsou tyto dva ddíly od stejného výrobce.  

 V zimních měsících je možné získat z fotovoltaického zdroje podstatně méně elektrické energie než v letních měsících, proto bývá nutné rozšířit systém o doplňkový zdroj elektřiny (bod 6), který pokryje potřebu elektrické energie v obdobích s nedostatečným slunečním svitem, případně při provozu zařízení s vysokým příkonem (pily, vrtačky čerpadla atd.). A pokud jde o ochranné prvky (bod 4), záleží na každém uživateli, zda chce mít naprostou jistotu, že někde v systému nedojde ke zkratům a rozsáhlým poškozením, nebo se spolehne pouze na jištění které mu poskytují použité součásti, konkrétně regulátory a měniče.

Pro dimenzování ostrovního systému je důležité znát účel, uvažovanou spotřebu/výrobu elektřiny, typ a provozní hodiny připojených spotřebičů, eventuálně způsob napojení na doplňkový zdroj energie. Základními informacemi které potřebujeme při koncipování ostrovního solárního systému jsou:
  • počet hodin slunečního svitu a intenzita slunečního záření, která se mění podle znečištění atmosféry (město, venkov, hory);
  • orientace panelů - ideální je na jih (případně s automatickým natáčením panelů za sluncem);
  • sklon panelů - pro celoroční provoz je optimální 45° vzhledem k vodorovné rovině;
  • množství stínících překážek - je žádoucí celodenní osvit sluncem.

Průměrný počet hodin solárního svitu (předpokládá se bez oblačnosti) se v ČR pohybuje kolem 1 500 h/rok (od 1 400 do 1 700 hodin za rok). Nejmenší počet hodin má severozápad republiky, směrem na jihovýchod počet hodin narůstá. Pro odhady možnosti výroby elektřiny se obvykle používá hodnota roční sumy globálního záření (průměr pro celou Českou republiku je to zhruba 1 000 kWh/mplochy solárního panelu).

Jeden m2 fotovoltaického panelu s monokrystalickými články má špičkový výkon asi 110 - 120 Wp ( Wp =watt peak - je výkon vyrobený solárním panelem při standardizovaném výkonnostním testu, t.j. při energetické hustotě záření 1000W/m2, 25°C a světelném spektru odpovídajícím slunečnímu záření po průchodu bezoblačnou atmosférou Země. Watt peak je jednotkou špičkového výkonu dodávaného solárním zařízením za ideálních podmínek, jde tedy přibližně o výkon dodávaný panelem nebo systémem za běžného bezoblačného letního dne).  Čili během roku lze získat z jednoho čtverečního metru panelu 80 až 120 kWh elektrické energie.

Následující tabulka ukazuje průměrné hodnoty elektrické energie [Wh/den], kterou lze získat během jednoho dne ze solárního panelu s výkonem 130 Wp v jednotlivých měsících roku (viz také grafy na obrázcích 4, 5, 6 a 7).  Když získaný výsledek porovnáme s měsíčním průměrem za celý rok (což je 282 Wh/den) vidíme, že v období duben - září budeme mít přebytky energie, zatímco v ostatních měsících je výnos podprůměrný a budeme zřejmě muset buďto omezit spotřebu energie nebo použít elektrocentrálu k doplnění svých energetických potřeb.

Měsíc
1
2
 3  4 5
6
 7 8
9
10
11
 12 Roční zisk
 Energie (Wh/den)
 95  162  251  356 452
 460  481  425  313  211  98  71  102939 Wh
 Měsíční bilance  při průměru 282 Wh
 -187  -120  -31  +74  +170  +178  +199  +143  +31  -71  -184  -211  Průměr 282 Wh/měsíc
 Denní zisk Wh z jednoho instalovaného Wp
 0,73  1,25  1,93  2,74  3,48  3,54  3,70  3,27  2,40  1,62  0,75  0,55  

 

UPOZORNĚNÍ:

Pokud vás problematika malých solárních elektráren zaujala a máte chuť se do stavby pustit, doporučujeme vám - pokud nemáte solidní elektrotechnic- ké znalosti - abyste byli uvážliví při nákupech potřebných dílů. Při zbrklém a nepromyšleném nakupování jednotlivých součástí si totiž můžete způsobit poměrně velké finanční ztráty. Nejlepší způsob jak se solární energetikou začít je pořídit si nějaký miniaturní a poměrně levný, ale kompletní, solární systém a na něm postupně získat první zkušenosti. Teprve až si vlastnosti solárního systému "osaháte" a ověříte si jeho možnosti, můžete začít s výstavbou většího vlastního systému. Velmi vhodný a postačující je např. tento:

 http://www.gdragon.cz/10076,cz_maly-mobilni-solarni-osvetlovaci-system-sl1007.html

který jsme také používali k získání prvních zkušeností se solární technikou.

 

  NÁVRH MALÉ OSTROVNÍ FOTOVOLTAICKÉ ELEKTRÁRNY PRO CHATU NEBO CHALUPU
( Záklaní kalkulace)
 
Předpokládané období použití FV panelu: duben - září.
Použijeme panel 130 Wp jehož vlastnosti jsme rozebírali v naší tabulce.
 
Používané spotřebiče a jejich spotřeba elektrické energie:
 
1. Starší televizor s příkonem 50 W. Předpokládaný provoz 2 hodiny denně. Celková spotřeba el. energie: 50x2= 100 Wh.
 
2. Satelitní přijímač (set-top box) s příkonem 15 W. Předpokládaný provoz 2 hodiny denně. Celková spotřeba el. energie 15x2= 30 Wh.
 
3. Úsporná světla 2 kusy s příkonem 2x15 W. Předpokládaný provoz 3 hodiny denně. Celková spotřeba el. energie 2x15x3= 90 Wh.
 
4. Drobné spotřebiče (nabíječky mobilů, laptopů a pod., radio). Příkon 10 W. Předpokládaný provoz 4 hodiny denně. Celková spotřeba el. energie 10x4= 40 Wh.
 
Celková denní spotřeba: 100 + 30 + 90 +40 = 260 Wh/d
 
Fotovoltaický panel musí vyrobit 260 Wh el.energie denně. V použitém systému ale vznikají ztráty energie (v regulátoru nabíjení, v měniči napětí, v panelech vlivem jejich ohřívání, v instalaci) proto je nutné denní spotřebu zvýšit asi o 20%, takže celková denní spotřeba bude 325 Wh/d. Uvedené ztráty není třeba detailně analyzovat protože ostrovní fotovoltaický systém má v době nejvyšších teplot obvykle nejvyšší přebytky elektřiny.
 
Celková denní spotřeba včetně ztrát v systému: 260 Wh + 20% = 325 Wh/d
 
Použití solárního panelu 130 Wp při předpokládaném pobytu na chatě/chalupě v období duben až září je tedy zcela postačující. Menší problém ale nastane, pokud budeme chtít svůj pobyt prodloužit, např. na období duben - říjen (sklizeň ovoce, včetně hub a pod. si přece nenecháme ujít) a musíme při své kalkulaci vzít v úvahu měsíce s nejnižším ziskem elektrické energie. V našem případě je to říjen, kdy můžeme počítat s denním výnosem pouze 1,62 Wh z jednoho instalovaného Wp . Pak musíme použít panel s instalovanou kapacitou 325/1,62= 200 Wp .
 
Lepší variantou je použít nejprve panel 130 Wp k získání alespoň elementárních zkušeností s využítím solární energie a později dokoupit další panel 130 Wp který připojíme paralelně k panelu doposud provozovanému. Tím zvýšíme výkonnost celého systému na 2x130 = 260 Wp což je pro naše potřeby dostačující výkon. Přitom pro rozšíření solárního systému nám postačí pouze další panel a půl metru kabelu! Je vhodné na tuto možnost již v počátku pamatovat a podle toho volit i dostatečně výkonný měnič 12Vss/230Vstř.
 
Není také od věci si zkontrolovat jak dopadneme v případě, že slunko začne "stávkovat" a výroba solární energie klesne na nulu. Zvolíme např. akumulátor 12 V/100 Ah, což je pro pobyt na chatě obvykle běžná velikost. Naše denní spotřeba je 325 Wh/d, takže - podle Ohmova zákona P=UxI - potřebujeme denně 325 Wh/12 V = 27 Ah. S akumulátorem 100 Ah zřejmě vydržíme 100/27 = 3,7 dne bez výroby sluneční energie, což je jistě uspokojivé.
 
Podobná situace nastane, pokud budeme chtít používat další, případně energeticky náročnější, spotřebiče, např. na čerpání pitné vody a pod. Pak sečteme potřebný příkon všech plánovaných spotřebičů, zvýšíme získanou hodnotu o 20% na úhradu ztrát v systému a vypočítáme potřebnou velikost instalovaného výkonu Wp . Současně neopomeneme zkontrolovat dostatečnost kapacity použitého akumulátoru v případě výpadku slunečního záření.
 

ORIENTACE A SKLON FOTOVOLTAICKÝCH PANELŮ

Orientace FV

Fotovoltaické panely je samozřejmě nutné vhodným způsobem nasměrovat tak, aby mohly pojmout co největší množství slunečního svitu. Ideální je směrovat panely přímo na jih, protože potřebujeme, aby sluníčko svítilo co nejdelší dobu pokud možno kolmo na panel. Ne každý ale má možnost směrovat panely přímo na jih a često je nucený umístit fotovoltaické panely tak, že jsou natočené více na západ, nebo na východ. Jaký vliv bude mít směrování fotovoltaického panelu na jihozápad nebo jihovýchod nám ukazuje graf na obr.8.

Vidíme, že ani při orientaci v rozmezí od 55° jihozápadně do 55° jihovýchodně nejsou ztráty energie nijak dramatické a výnosy dosahují zhruba 95% maximálního výnosu (který bychom získali při optimální orientaci na jih). Výnosy 95% z maxima můžeme ovšem získat jen za předpokladu, že nastavíme sklon panelů v rozmezí 20 - 30 stupňů. 

Pokud počítáte s umístěním panelů fixně (na střechu) je dobré zkontrolovat orientaci stavby; na busolu moc nespoléhejte. Na internetu najdete několik programů které to s vysokou přesností umožňují. Na obr.8a je jako příklad uvedena zjištěná orientace stavby - jde o hájenku obklopenou lesem, navíc v údolí (provozovna naší firmy). Pro určení přesné orientace budovy byl použit program  http://www.dishpointer.com/ používaný pro zaměření TV satelitů. Budova, jak je vidět, je orientovaná přesně na jihozápad, tj. 45°W, což pro umístění FV panelů docela vyhovuje (viz obr.8a). Pro zajímavost jsme ale použité panely ještě pootočili o 30° východně, do polohy 15°W (obr.8b). Co to znamená pro ozáření sluncem si můžete zkontrolovat z grafu na obr.8 (panely mají sklon 30°, posunutím do polohy 15°W se panely dostaly do oblasti maximálního výkonu - černá oblast, obr.8).

Realizaci si můžete prohlédnout na obr.8c. Že nejde v žádném případě o snadnou záležitost je na prvý pohled zřejmé. Než se tedy pustíte do takové montáže FV panelů velmi pečlivě zvažte své schopnosti. V každém případě je nutné dodržovat poměrně přísné požadavky na samotnou nosnou konstrukci a hlavně nezapomenout celou nosnou konstrukci řádně uzemnit!

Obr.8

 

Obr. 8a
 

Obr.8b


Obr.8c

Sklon fotovoltaických panelů

Podíváme-li se na obr.8 vidíme, že pro orientaci panelů na jih se optimální sklon panelů pohybuje zhruba mezi 20° až 45° (černá oblast, vyšší hodnota se doporučuje pro celoroční provoz, nižší pro letní měsíce). Takže: pokud budete používat fotovoltaické panely v odbobí od března do října, bude vhodné volit sklon od vodorovné osy kolem 30° a pokud budou používány celoročně, nebo pouze v zimě, pak je vhodné panely "zvednout" na vyšší úhel, tedy třeba až na 50°, aby nízko položené zimní sluníčko osvětlovalo rovinu panelu kolmo, aby bylo možné ve špatných zimních podmínkách získat ze systému o trochu více el. energie (viz také dráhu Slunce v různých časových obdobích na obr.3).

U plochých střech a u zahradních instalací je výhodné použití konstrukce, která umožňí náklon solárního panelu ve dvou nebo ve třech polohách:

1) V zimních měsících, kdy je slunce nízko nad obzorem je možné zvolit vyšší úhel, doporučujeme asi 60°. Navíc výhodou většího sklonu je lepší samočištění od sněhu.
2) Naopak v letních měsících je možné zvolit sklon menší - doporučujeme úhel asi 30°.
3) Pro přechodné období jaro/podzim doporučujeme úhel 40-50°.

V současnosti jsou používána i tzv. sledovací zařízení (trackery), která panely natáčejí za sluncem a to buď pouze horizontálně, nebo i ve dvou osách. Velmi optimistické tvrzení výrobců o zvýšení výroby elektrické energie až o 35% je třeba brát s rezervou (viz také obr.7). V každém případě je třeba brát v úvahu, že také tato zařízení jsou spotřebiče a ukrojí si ze systému svůj díl el. energie. Navíc se jedná o pohyblivé mechanické prvky, které mají určitou životnost, potřebují údržbu, jsou zdrojem potencionálních poruch a stojí nemalé částky. 

 

CO NA TO ZLATÉ ČESKÉ RUČIČKY?

Předchozí úvahy a kalkulace nebyly určeny profesionálním firmám, ale jen a pouze amatérským zájemcům/kutilům k prvním pokusům se solární technikou. Nutno uvážit, že malá solární elektrárna se stejnými parametry jako jsme uvažovali (tedy panel 130 Wp , solární regulátor 12A a měnič 12V=/230 V-50Hz o výkonu 300 W s modifikovanou sinusovkou na výstupu, vše doplněno akumulátorem VARTA 12V/75 Ah) umístěná fixně na chatě či chalupě a dodaná profesionální firmou "na klíč"  vyjde bratru na nějakých 45.000 Kč i více. To je ovšem pro běžného chataře nebo chalupáře proklatě velký balík. Není problém si takovou elektrárnu pořídit svépomocně za cenu hluboko pod 15.000 Kč! Při nákupu potřebných dílů u nás a svépomocné výstavbě pořídíte tuto malou solární elektrárnu za cca 8100 Kč! (Cena je bez kabelů, což je maximálně 500-1000 Kč navíc.) Přitom jde o velmi výkonnou sestavu která vám zabezpečí příjemný pobyt na chatě či neelektrifikované chalupě minimálně po dobu tří dnů i bez sluníčka. Při účelném využití difuzního záření (obr.1a) přežijete bez sluníčka i týden. Přitom lze tuto sestavu velmi jednoduše a efektivně rozšiřovat.

Především ale musíme vyřešit umístění solárního panelu. Je vhodné, aby panel byl přenosný, protože na chatě či chalupě někde na samotě v lese není jednoduché najít celodenně osluněné místo. Kromě toho máte v takové lokalitě docela slušnou naději, že vám ho někdo demontuje. (Vám na chatě či chalupě ještě nic neukradli?) Jelikož panel nebude "na tvrdo" spojen s nějakou stavbou, není problém jej nasměrovat na jih respektive přímo na slunce.

A když už máme "tracker" fungující v jedné ose, proč si nezabezpečit sledování slunce i v druhé ose, tedy v náklonu? Šikovný kutil "sbouchá" příslušnou konstrukci z několika prkének během jednoho odpoledne a "tracker" se stoprocentní funkčností a spolehlivostí je na světe. Jednoduchý příklad je na následujícím obrázku (obr.9). Podpěru (obr.10) zvolte tak aby bylo možné nastavovat sklon panelu v rozmezí 25° až 40°. Pro snadné nastavení správné polohy je vhodné ještě do nosné kontrukce našroubovat vrut o délce cca 7 - 10 cm, který bude vrhat stín a tím nám indikovat o kolik je třeba panel během dne přesouvat resp. naklánět (obr.11,12).

 

 Obr.9

 

    Obr.10

 

 Obr.11


Obr.12

Stín hlavy šroubu indikuje správný azimut a náklon panelu

 

Kolik energie vyrobí Vaše budoucí elektrárna?

Tuto kalkulaci si můžete sami připravit pomocí informačního systému PVGIS, který je volně dostupný na stránce:

 http://sunbird.jrc.it/pvgis/apps/pvest.php?lang=sk&map=europe  nebo

 http://re.jrc.ec.europa.eu/pvgis/apps4/pvest.php

Systém PVGIS umožňuje přesný a ověřený odhad na základě vložených parametrů (GPS souřadnice, sklon panelů, orientace panelů, ...). Přesnost se odvíjí od statistického sběru dat, který probíhal v letech 1985-1995 v celé Evropě.

Pokud si se zadáním či výsledkem nejste jisti, kontaktujet nás, rádi Vám pomůžeme případně poskytneme potřebné konzultace (počítejte s náklady 150 Kč za každou započatou hodinu). Konzultace si dohodněte e-mailem na adrese doskocil@goldendragon.cz

 Následující obrázky ukazují jak lze postupně systém rozšiřovat (sestava na obrázku je tvořena panely 2x 130 Wp + 2x 270 Wp).



 

designed by Panavis & Panadela | contents ©2018 Golden Dragon | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart